Výstup na Schober
Nové dobrodružství začíná
Dalšího rána přijíždíme do městečka Fuschl am See nacházející se pod vrcholem Schober. Zde využíváme volné parkování na soukromé louce s dobrovolným příspěvkem na údržbu místa. Možností, kde nechat auto, je více. Pokud se ovšem chcete vyhnout městečku a zároveň neparkovat přímo na parkovišti pod zříceninou, tak toto místo je to pravé.
Plný odhodlání a energie z předešlého dne se vydáváme na zříceninu hradu Burgruine Wartenfels. Trasa v počátku vede kolem rozsáhlé louky, vedle níž můžeme obdivovat dokonale upravené golfové hřiště a výhled na přilehlé městečko. Na kraji lesa zpomalujeme u oploceného prostoru, kde právě snídají dvě lamy. Po krátkém výšlapu kopcovitou lesní cestou jsme dorazili na zříceninu, z které je krásný výhled na nedaleké jezero Fuschlsee. Během této cesty se nacházíme v přírodě zcela sami. V oblasti zříceniny již potkáváme další horské nadšence, kteří ovšem v plánované trase s námi opět nepokračují.
Spolu až na vrchol
U rozcestí pod zříceninou se rozhodujeme, zda chceme pokračovat dále směrem na vrchol Schober. Stojíme u první turistické značky, která na první pohled vypadá, jako kdyby měla všechny nadšence od výstupu odradit. Turistický rozcestník s nápisem Schobersteig (A) nevypadá zrovna důvěryhodně. A ano, někteří jedinci se rozhodují tento vrchol nepokořit. My ovšem víme, že počasí, čas, počáteční terén i síly stojí při nás, a tak se vydáváme vzhůru. Pravidlo je nicméně pevně dané. Než přijdeme ke skalnatým úsekům je možnost se bezpečně vrátit, a to v případě jakmile jeden z nás usoudí, že dál pokračovat nemá zájem.
První trasa vede strmě vzhůru po úzkém přírodním chodníčku, který se klikatí skrze serpentýny neustále vzhůru. Po prvních pár krocích hlasitě oddechujeme, ale s plným nadšením bez zastavení pokračujeme dále. Chytáme do ruky první řetěz a stoupáme po úbočí hory vzhůru. Zanedlouho vystupujeme z lesa a nám se před očima ukazují neskutečně krásná panoramata jezer a okolních vrcholů. Po kamenité cestě přicházíme těsně po vrchol, kde je zapotřebí si na skálách opět pomoci a jistit své následující kroky lany a řetězy lemující vyznačenou turistickou trasu.
Na samotném vrchol se před námi tyčí kovový kříž, u něhož by byl hřích se nezastavit a neobdivovat zdejší malebnou krajinu. Využíváme slunečních paprsků a usedáme spolu s dalšími horaly k odpočinku. Doplňujeme energii v podobě vody, hroznového cukru a ovesných sušenek. S naší výbavou jsem naprosto spokojení až do té doby, než český pár na druhé straně vrcholu vytáhne z baťůžku Nutellu. V tu chvíli oba zalitujeme, proč že jsme ji nechali v kempu. Utěšující fakt ale je, že opravdu na nás také čeká a my se máme čím odměnit.
Po chvilce sezení zjišťujeme, že spolu s dalšími nadšenci nejsem jediní, kdo touží poznávat zdejší pohoří. Tato trasa je evidentně přívětivá i pro psího kamaráda. Už teď víme, že naše rozhodnutí vedoucí k dosažení vrcholu bylo rozhodně správné. Některé úseky pro tento výstup se sice popisují jako ferata Schobersteig (A), při opatrnosti, jež je v jakýkoli horách vždy nezbytná, je tato trasa nicméně naprosto bezpečná, a to co vám nabídne v podobě výhledů nejde slovy pospat. Otvírají se dechberoucí panoramata vrcholků a jezer Solné komory.
Do hor jen s úsměvem a přátelskou povahou
Po dostatečném zdokumentování všeho podstatné se vydáváme vstříc dalším zážitkům. V následujících krocích vedoucí z vrcholu zkoumáme propracovanou dřevěnou chatičku, sloužící k odpočinku či úkrytu v nepříznivém počasí. Po úzké pěšince dále směřujeme k vrcholu Frauenkopf, kde spatřujeme opět kovový, ale konstrukčně zcela odlišný kříž. Na jeho kráse přidává opětovný výhled na jezero Fuschlsee. Od tohoto bodu náš již čeká jen klesání v podobě suťového pole a úzké lesní cestičky.
Zvolený směr dnešního výletu si vzhledem k terénu pochvalujeme a užíváme si méně náročnou část dne. Po pár kilometrech nicméně narážíme na nadšence, který zvolil opačný směr výstupu. Jedná se o velmi přátelského a upovídaného místního obyvatele, jenž nám v mžiku popisuje okolní úkazy. Bez něho bychom se nikdy nedozvěděli, že hora nacházející se přímo před námi vypadá jako portrét. Ke konverzaci nesoucí se ve stylu: „Hi, hi, come here! Do you speak English? Look. You can see eyes, ears and mouth on this mountain. This is beautiful so have a nice day!“, je zapotřebí drobet fantazie, jeho přátelskou povahu ovšem nejde neocenit.
Plni zážitků si užíváme poslední úseky dnešní túry během níž shrnujeme své dojmy a přemýšlíme, jaké dobrodružství na nás čeká následují den. Samotný plán ovšem vzniká až po skončení celého dne, kdy hodnotíme naše síly. A jak to dopadlo?
Vzhůru na Schafberg! 🙋
📌 Mapu a bližší informace o trase je možné naleznout pod odkazem.
