Výstup na Schafberg

Výstup na Schafberg kolem jezera Monichsee a Mitersee

Na tento den jsme se nemohli dočkat. Plný očekávání vyrážíme jako jedni z prvních z kempu do městečka Sankt Wolfgang u jezera Wolfgangsee. Schafberg se řadí mezi jednu z dominantních hor v Solné komoře, z které je možno vidět na jezera Mondsee, Atterse a Wolfgangsee. Možností výstupu na vrchol je hned několik. K nejjednodušší variantě se řadí místní zubačka, kdy Vás vláček doveze až do cílové stanice pod vrchol.  Ale co si budeme povídat, kdo by se dobrovolně chtěl ošidit o zážitky z výstupu? My rozhodně ne, a proto si volíme delší a náročnější trasu. Věděli jsme, že tento den budeme potkávat spoustu turistů, a proto jsme zvolili trasu přes jezera Mönichsee a Mittersee.

Při příjezdu míříme dle doporučení na menší placené parkoviště, které se nachází hned v blízkosti stanice St. Wolfgang Schafbergbf. Během pár chvil skládáme poslední vybavení do batohu a kontrolujeme, zda máme všechno potřebné. Seznam věcí je jednoduchý, ale přesto se najde místo na věci, které se pronesou a po většinu všech výletů nejsou nutné. Hodinky ukazují 9.00 místního času, na parkovišti stojíme převážně sami, ale konec postávání, vzhůru na cestu.

Už od samého začátku jsme z městečka stoupali neustále vzhůru. Vydáváme se po značené červené trase „Auerriesenweg“ k jezeru Mönichsee. Po většinu doby stoupáme po zpevněné prašné cestě lesem, kdy následně před samotným úsekem k jezeru odbočujeme z cesty do lesa na stezku mezi kořeny a kameny. K jezeru docházíme klidným tempem po 2 hodinách chůze a potkáváme první nadšence. Místní dobrodruhové nám ze dvou možných tras doporučují pokračovat k jezeru Mittersee. A tak se vydáváme po pěšince vzhůru, kdy nás trasa směřuje kamenitým terénem po úbočí hory nad jezero.

Přátelské chování místních obyvatel nás nepřestává překvapovat

Od jezera stoupáme krátce kamenným terénem vzhůru do horského sedla. Zastavujeme a využíváme odpočinek pro vydechnutí a zdokumentování trasy. Před námi v údolí již vidíme o poznání menší jezero Mittersee, které vypadá jak z pohádky. Krásná průzračná hladina, na které se zrcadlí okolní krajina. Po pěšince svižnou chůzi sbíháme mezi zdejší vegetací blíže k jezeru a pokračujeme po úzké pěšince neustále dále. Již z dálky jsme spatřili staříka, kterého již delší dobu pronásledujeme a nemůžeme se předejít. Až nakonec pán zastaví a za divoké gestikulace rukou a s úsměvem na tváři volá: „You are young and strong. Go, go friends“.

Stále častěji potkáváme turisty, kteří již míří z vrcholu zpět. U posledního turistického rozcestníku doplňujeme energii ve formě rychlých cukrů, doplňujeme tekutiny a připravujeme se na závěrečný výstup. Přímo před námi se majestátně k nebi tyčí kamenná stěna, na které již v dálce spatřujeme vyhlídkovou plošinu. Trvá ještě hodinu, než se dokážeme přiblížit k cíli. Od rozcestníku procházíme po úzké pěšince na hraně svahu až k místu, kdy jsme rádi, že jsme zvolili tento směr.

Před námi se klikatí pěšinka vzhůru proti skalní cestě, kdy v poslední chvíli ostře zatáčí a vede do nepatrného průsmyku mezi dvěma vrcholky. Co na to říci? Nádhera, nepopsatelný zážitek. Chvilkami cestičku střídali kamenité pasáže, chvilkami úseky jištěné ocelovými lany či skobami pro lepší nášlapy. Těsně před vrcholem nastal zlom, kdy při boční skalní stěně vedly kamenné schody jištěné zábradlím s prověšeným řetězem. Jediný úsek, kdy buď šel zástup lidí nahoru či dolu. Finální výstup je za námi.

Někdo po svých, někdo lanovkou…

Nemějte nám to za zlé, ale přesně v tomto okamžiku je patrné, kdo na vrchol přišel nebo přijel místní zubačkou. V momentě, kdy jsme dorazili ke kříži, tak je to jasně znatelné. Turisté všech národností s oblečením světlých barev, v sandálech, světlých teniskách či s elegantními batůžky. Přicházíme do cíle dnešního výšlapu, k hotelu Schafbergspitze na vrcholu hory Schafberg.

Na vrcholu hory Schafberg je možnost zajít na občerstvení, doplnit zásoby energie a vychutnat si krásu přírody. Z nedaleké vyhlídky, která se táhne nad hotelem po celé délce skalního masivu, můžeme spatřit pohled na přilehlá jezera, kterými jsou Mondsee, Wolfgangse a Attersee. Nádherná podívaná, rozhodně doporučujeme! Ale z našeho pohledu se nám zdálo, jako kdyby to nemělo takové kouzlo. Proplétali jsme se mezi davy turistů, snažili se dostat co nejblíže k dřevěnému zábradlí a nahlédnou pod převis do údolí a na jezera. Dokázali jsme to, podívaná krásná, ale řekli jsme jediné. Už samotná cesta na vrchol, kterou jsme zvolili, nám ukazovala přírodu a tytéž nezapomenutelné výhledy a tak jsme se dlouho nezdrželi a rozhodli se pro rychlý přesun.

Stále plní sil se na vrcholu rozhodujeme pro hřebenovou procházku na vrchol útesu Spinnerin. Vydáváme se po pěšince na útesu až na jeho samotný vrchol, kde vystoupáme na mírný kamenitý vrcholek. Cesta je to nenáročná a jednosměrná. Zabere pár desítek minut a nabídne široký pohled do okolí i na samostatný vrchol Schafberg či železniční stanici, která Vás sem může pohodlně dovézt.

Při zpáteční cestě míříme po červené turistické trase co nejkratší cestičkou zpět. Procházíme po louce, seznamujeme se s krávami a děláme si z bezpečné vzdálenosti fotku s býčkem. A na co nesmíme zapomenout? Trasa z vrcholu kopíruje a vede podél kolejí zdejší zubačky, a tak hledáme nejlepší místo pro fotografie. Čekáme a čekáme na nebližší vláček plný turistů, který zanedlouho jistě pojede okolo nás. Bez fotografie vláčku nechceme odejít. Opravdu ne! Využíváme možnost zaznamenat jízdu místní zubačky z obou směrů a plní nadšení pokračujeme dále. Po zbytek trasy nás červená značka doprovází neustále lesem po zpevněných cestách až do městečka.

Výstup na Schafberg nikdy nezapomeneme, a pokud Vás tato trasa zajímá, počítejte s časovou rezervou a náročnější obtížností. Rozhodně za to tato trasa stojí a nepotřebuje žádné speciální vybavení či jištění. My si již jdeme po náročném dni odpočinout a naplánovat poznávání města Salzburg.

Mapu a bližší informace o trase je možné naleznout pod odkazem.