30 března, 2023

Výstup na Kriváň

Dalšího rána vstáváme brzy, předpověď počasí nám hlásí nejlepší den na výstup k vrcholu Kriváň. I po mírném dešti z předešlého večera jsme plní odhodlání a energie pokořit jeden z mnoha nejvyšších vrcholů Vysokých Tater.

Vzhůru na nejzápadnější vrchol Vysokých Tater

Vyrážíme na centrální parkoviště ke Štrbskému plesu, odkud jsme zvolili výchozí pozici pro výstup. Už při příjezdu spatřujeme nedaleké vrcholy hor, které se za ranního slunce rýsují na obzoru. Pár minutek po 8:30 dotahujeme popruhy na batohu, kontrolujeme, zda vše sedí a vyrážíme vstříc novým zážitkům a zkušenostem.

Od turistického informačního centra se napojujeme na modře značenou trasu, která nás uličkami vyvede ke Štrbskému plesu. Jelikož ale víme, že plánována trasa není nejkratší, tak necháváme procházku okolo plesa na další dny a na rozcestí „Liečebný dom Solisko“ odbočujeme na červeně značenou trasu. Na turistickém značení čteme Kriváň 4.15h, ale nenecháváme se zastrašit a naše oči směřují po kontrolních bodech na trase. V tento moment je vhodné se spoléhat na orientační časy uvedené na turistickém značení, jelikož námi běžně využívané mapy.cz neodpovídají časové náročnosti. A nesetkali jsme se s tím jen zde, ale též i v horách v Rakousku, kdy online mapy nerozliší náročnost terénu nebo výškové převýšení.

Po prašné cestičce neustále vzhůru

Od Štrbského plesa mírně stoupáme po prašné, kamenité cestičce, která nás doprovází až k turistickému přístřešku nedaleko Jamského plesa, které je vzdálené necelou hodinku klidné chůze. V tento moment je možnost se občerstvit a doplnit energii či si zajít pár set metrů ke zmiňovanému plesu. Z pohodlné cestičky odbočujeme vpravo proti proudu potůčku po modré turistické trase směrem vzhůru, která se ztrácí v zelené vegetaci. První část cesty stoupáme po úzké lesní pěšince, překračujeme menší i větší kameny a neustále poskakujeme vzhůru. Na rozcestí jsme potkali jeden z mála páru turistů, které jsme se rozhodli pustit. Rychle se nám za zvuku ťukání trekových hůlek o kamení ztrácí v lese. Ale nenechte se zmást, naše tempo není pomalé.

Po pár minutách vycházíme z lesa, vzrostlé smrky střídají zakrslé borovice a nám se otevírá výhled na blížící se vrcholy i údolí Važecké doliny. Před námi spatřujeme rostoucí kamenitý vrchol, který jak již tušíme předem, bude náš cíl dnešní trasy. V této fázi cesty jsme již nad úrovní lesa a tak naše kroky vedou po hřebeni, kde jdeme po kamenité pěšině, kde místy skáčeme z kamene na kámen. Cesta je to příjemná, pozvolně stoupá a stačí se po levém úbočí neustále vzhůru. Procházíme skrze kamenité suťovitě a obcházíme vrchol směrem do Kriváňského žlabu. Při zpětném ohlédnutí do krajiny spatřujeme na obzoru obrysy Nízkých Tater či vyrůstající vrcholky hor v NP Malá Fatra.

Možností výchozích pozic je více, cíl je jediný

Při cestě na vrchol jsme měli možnost zvolit i trasu ze Tří studniček, která vypadala na první pohled kratší, o to s náročnějším stoupáním hned zkraje výpravy. Mapy nám ukazují nepatrný výškový rozdíl, ale příjemnější pozvolný stoupání od Štrbského plesa. A tak jsme se rozhodli pro tuto variantu, kterou za nás doporučujeme. Za uplynulý čas, kdy jsme ráno vyrazili, potkáváme mírný počet nadšenců směřující na vrchol Kriváň, ale s blížícími se kroky k „Rázcestie v Krivánskom žľabe“ nebudeme na vrcholu určitě jediní nadšenci. Na protějším hřebeni dost zřetelně rozeznáváme větší hloučky turistů, kteří po zelené stezce směřují na vrchol druhou možnou trasou. Říkáme si, že jistě nemuseli vyrážet v takovém čase, jak jsme se rozhodli u nás. Druhá varianta dokáže ušetřit hodinovou rezervu, ale také tomu odpovídá náročnost trasy, kde se jistě zapotíte o něco více. Nenecháváme se odradit a pokračujeme k rozcestníku v Krivánskom žľabe.

Označit trasu na vrchol za cestičku, úsměvné přirovnání

Dorazili jsme k místu, odkud je to na vrchol již nepatrný kousek. Však ho vidíme přímo před námi! Na vrchol vede již jediná cesta, kdy pojem „cesta“ je úsměvné přirovnání. Před námi se rozprostírá kamenné suťoviště, hromada kamení, skalnatý hřeben, po kterém se dostaneme až na vrchol. Společně s námi po modré turistické trase pokračuje mnoho lidí. Vyrážíme na poslední úsek s 300 metry převýšením na vzdálenosti 1 kilometru, který procházíme za čas 1,45 hodiny. V prvním úseku hledáme modré značení na kamenech, ale s rostoucími metry si již vybíráme nejideálnější trasu. Nenechte se zmást, neustále jdeme po značené trase, jen přeskakujeme hezčí pravý kámen než levý a obráceně. Kovové nášlapy a ocelové jištění tu nehledejte, trasa je bezpečná a široká i pro větší množství horalů. Jen je nutné v kamenném terénu našlapovat s opatrností a pamatovat, že tu nejsme sami a mnozí lidé jdou pod námi.

Vrchol úspěšně pokořen

Společně jsme si splnili další nádherný sen a připsali si společně zdolaný nejvyšší vrchol, Kriváň, 2494 m. n. m. Na vrcholu se zastavujeme u dvojramenného kříže a vychutnáváme si nádherné výhledy. Počasí bylo opravdu krásné a celý den stálo při nás. Přímo pod námi se nachází Zelené Krivánske pleso a Nižné Terianske pleso, které s porovnáním s okolními vrcholy vypadají maličké. Využíváme možnost posedět na vrcholu, kochat se krajinou a při doplňování energie ukazujeme na protější vrcholky, které pojmenováváme. Pravda, není to nejlehčí, jak se nám na první pohled zdálo. Nejraději bychom tu zůstali déle, ale musíme dolu.

Při cestě zpět, už o poznatelně rychlejší čas, sbíháme z vrcholu po modré trase zpátky k Jamskému plesu, kde se již zastavujeme a obdivujeme vodní hladinu. Zpáteční cesta je příjemná, neustále klesáme po pěšince dolu, až k informačnímu centru odkud jsme vyráželi.