Výstup na Chopok

Počasí nám dává zabrat

Počasí se přes noc neumoudřilo. Opět vstáváme do mlhavého dne a doufáme v alespoň částečnou viditelnost. Po vydatné snídani míříme do Demänovské doliny, kde parkujeme na provizorně vybudovaném parkovišti, odkud se pokusíme pokořit vrchol Chopok. Obec se již připravuje na lyžařskou sezonu a probíhají zde totiž rozsáhlé rekonstrukce.

Po modrém turistickém značení se vydáváme vstříc prvnímu kopcovitému terénu, jenž vede podél sjezdovky. Deštivé počasí na začátku výletu příliš neoceňujeme a zvažujeme, zda má smysl vůbec pokračovat dále. To bychom ale nebyli my, kdybychom nechtěli den využít naplno, a tak na úkor hezkých výhledů stoupáme stále vzhůru. Viditelnost jen na pár metrů zlepšuje pohled na poblíž pobíhající srnky. To ovšem není poslední zvěř, kterou dnes spatříme.

Před studenými kapkami deště se utíkáme schovat do lesních porostů, skrz ně vede vyšlapaná cestička. Zdoláváme kamení, dřevěné chodníčky, lávky, blátivý povrch, kaluže a vychutnáváme si pohled na malé jezírko. Pěšinka nás vyvádí z tmavého lesa a my si užíváme pestrost místního porostu. Tolik barev na jednom místě. Během výstupu po kamenitém povrchu si všímáme praporku s nápisem „Triatlon“ a my můžeme jen obdivovat odhodlání těchto nadšenců. Opravdu je možné toto převýšení uběhnout? A to vše již po odevzdání energie při plavání a jízdě na kole? Ano, ještě dodnes si na tento okamžik kolikrát vzpomene ve chvílích, kdy nám při našem hlemýždím tempu dochází síly.

Nový kamarád

Přibližujeme se k táhlým serpentinám, které nám zajišťují zdolání 1/4 dnešní trasy. Nacházíme se v oblasti Luková. Následující kilometry ukrajujeme chůzí po kamenitém chodníčku kopírující dráhu lanovky. Zde již zdravíme první horaly běžící z vrcholu a jejich povzbuzení slovy: „Už jen 10 min a jste tam.“, nám dodává energii. A najednou je to tady. Náš cíl této dovolené splněn. Navazujeme kontakt s kamzíkem stojícím od nás pomalu na dosah ruky. Počasí nám sice zrovna příliš nepřeje, zážitky si ovšem i přesto odnášíme. Po zdokumentování divoké zvěře pokračujeme vstříc posledním metrům.

Hromádka balvanů

S přibývajícími výškovými metry stoupáme do hustších bílých mraků, které nám omezují viditelnost. S každým dalším krokem se zvětšuje síla větru snažící se nás odradit od finálního výstupu. Neustále se opakující serpentiny jsou jediné, co dokážeme nepatrně okem v husté mlze zahlédnout. S dalším a dalším krokem a zatáčkou čekáme příchod k horní stanici lanovky. „Ti horalové se asi spletli, to je dlouhých 10 minut.“, říkáme si. Z údajných 10 minut se nicméně stává dobrá půlhodina.

Tohoto času ovšem nelitujeme, nahoře na nás nic krásného nečeká. Promrzlí až na kost se snažíme najít proslulý vrchol Chopok a nebýt značného počtu turistů, kteří svůj dnešní cíl splnili za pomoci lanovky, přes samotnou mlhu bychom ho přehlédli. Již dopředu jsme ale věděli, že vrchol Chopok je svým vzhledem netradiční. Je jiný než všechny ostatní vrcholy. Na první pohled připomíná hromádku balvanů navršenou na určeném místě. Ale nám to nevadí! Přes mlhu vidíme sotva pár metrů před nás, a proto nemáme možnost posoudit.

Na vrcholu procházíme okolo Kamenné chaty pod Chopkem a po kamení míříme vzhůru, na nejvyšší bod. I přesto, že je viditelnost nulová a výhledy nejsou žádné, musíme mít důkaz o výstupu. Déšť, vítr a mlha, to jsou pojmy, které dokáží zcela popsat naše dojmy při zdolání tohoto vrcholu, a proto neztrácíme čas a utíkáme se zahřát do krytých prostor Restaurace Rotunda. Oblékáme na sebe veškeré vrstvy oblečení, které s sebou máme a snažíme se zahřát horkým ovocným čajem.

Plán B

Během obědového času věříme ve zlepšení podmínek, bohužel ale marně. Rukavice a kulich ke komfortu nepomáhají a my přemýšlíme, zda jsem schopni zvládnout náš dnešní druhý cíl – Ďumbier. Tyto podmínky způsobily značné prodloužení předpokládaného času výstupu a vydat se na dalších 9 km dlouhou trasu by znamenalo nemalé úsilí. Podzimní brzké stmívání je naším nepřítelem, a tak s těžkým srdce volíme plán B. Jednou se vrátíme a zdejší panoramata zdokumentujeme. Dnes by nás to stálo zbytečné síly navíc, potěšení by to nepřineslo.

Míříme směr nižší nadmořská výška! Největší sestup nás čeká v počátku cesty na kamenitých chodníčcích. Na rozcestí Luková ovšem tentokrát odbočujeme vpravo a plánuje prozkoumat další turistické pěšinky vedoucí po červeně značené cestě či napříč sjezdovky. Vyhýbáme se tudíž tmavému lesnatému porostu a nacházíme se na volném prostranství. Zde si již užíváme příznivější počasí a mírný pocit tepla. Závěr výletu se tudíž nese ještě v podobě procházky kolem Vrbického plesa, kdy nás úzká pěšinka vede kolem kachen plující pod dřevěnou lávkou.

A jak pracujeme na dobré pověsti českých horalů?

Chvilku po příjezdu na ubytování potkáváme naší hostitelku. To by nemohlo chybět, aby se nezeptala, jaký jsme měli den a co jsme zajímavého podnikli. To ovšem netušila, s čím ji překvapíme. Již teď s jistotou víme, že nejsme první ani poslední návštěvníci ubytování, ale nás si jistě bude pamatovat. V tom lepším případě o nás vypráví dalším nadšeným turistům.

Nakonec můžeme jen říci, že výlet za to jednoznačně stojí, dejte vždy ale na rady meteorologů a místních obyvatel. Jak totiž konstatovala paní hostitelka: „To jste se měli zeptat hned ráno, to je jasné, když není vidět prostřední vrchol mezi horami, na Chopku bude ošklivo.“ Dále jsme celí mokří čelili otázce týkající se cen lanovky. Na to jsme již neměli odpověď. Pro nás tedy jen pocta, že se to jen tak nevidí, chodit na Chopok pěšky, a ještě k tomu z Damänovské doliny.

Ještě do dnešního dne se nad tímto rozhovorem nepřestáváme smát. Ano, měli jsme možnost využít přepravu lanovkou. S tím ale přicházíme o zážitky, zkušenosti, nespočet fotografií a v poslední řadě bychom nepotkali našeho kamaráda. Takové výšlapy vzhůru opravdu bolí, ale stále mnozí z nás mají plno sil popoběhnout, poskočit a provokovat toho druhého. Samozřejmě, že povzbuzovat a pobízet k lepšímu tempu.

A naše skóre? Za 2 dny dovolené jsme byli 2x označeni za blázny, kteří musí hory opravdu milovat. A s tím můžeme jen souhlasit! 🙋

📌 Mapu a bližší informace o trase je možné naleznout pod odkazem.