Trail Alta Via: 4. den
Camping Palafavera – odpočinkový den
Probouzíme se do dalšího rána plní energie. Po výborné včerejší večeři a odpočinku se cítíme skvěle. Ještě aby ne, když jsme měli možnost postavit nocleh na rovném prostoru, bez nerovností, kamenů či vystupujících kořenů ze země. Podle včerejší předpovědi hlásí na dnešní odpoledne přeháňku s bouřkou, a tak se rozhodujeme zde zůstat další noc. Odpočineme si, uděláme si pořádek ve výbavě a abychom nezapomněli, musíme si poradit se všemi zásobami, které s sebou neseme. Ptáte se, jak to myslíme? No přeci tak, že co jsme mohli do dneška sníst a nesnědli jsme, tak zvládneme za jediný den zkonzumovat. Nejenomže budeme spokojení, ale i naše batohy budou o něco lehčí.
Hroznový cukr, směs oříšků, rozinky nebo oblíbené sušenky a oříškový krém?
Již při plánování jsme napsali seznam, co vše nesmíme zapomenout nakoupit a zabalit do batohu. Zde počítáme nejen potřebnou výbavu, ale též veškeré jídlo, které s sebou po celou dobu neseme. A jaké jídlo myslíme? Ovšem, že zde nesmí chybět základní hlavní jídla, polévky či rychlé ovesné (rýžové) kaše na zalití. K tomu ovšem využíváme pro doplnění energie (sacharidů, tuků) mnoho skvělých dobrot, mezi které patří rozinky, sušené ovoce, směs oříšků, sušené maso, oříškový krém či hroznový cukr pro „placebo efekt“.
Přijmout chybu, poučit se a příště to udělat lépe
Krátce po ranním probuzení zabalujeme veškeré věci a jdeme se zeptat na recepci, zda by se nenašlo volné místo na další noc. Předchozího večera jsme totiž zarezervovali nocleh pouze na jednu noc, ale na dnešní den je toto místo již rezervované. V prostorách kempu se nachází mnoho karavanů, obytných aut, ale také stanů všech možných velikostí. A tak starosti o nenalezení nového místa nemáme. Vždy, když vyrazíme na nějaký trail, tak si říkáme: „Místo pro postavení tarpu se přeci musí vždy najít ne?“
Po krátké konverzaci na recepci už míříme v doprovodu recepčního k novému místu. Musíme Vám ale říci, nevypadalo to vůbec jednoduše. Procházeli jsme mezi stany, mlčky nahlíželi přes rameno do zakreslené mapy našeho průvodce a věřili, že se místo nalezne. Po pár nevydařených pokusech zastavujeme na okraji prašné cesty a se zájmem si prohlížíme prostor, kde můžeme rozložit tarp. Nacházíme se na okraji zpevněné cesty a před námi se zvedá travnatá paseka, která končí s okrajem lesa. Tak zde, pokud nalezneme vhodné místo, můžeme zůstat. Zprvu se zdálo, že místo pro postavení stanu bude nerovné a v mírném sklonu, ovšem opak je pravdou. V mírném svahu se nacházejí nenápadné, ale rovné plácky, kde je možnost postavit stan. Samozřejmě, že pro větší stany by toto místo vhodné vůbec nebylo, ale pro náš malý tarp naprosto ideální. Zatloukání stanových kolíků již není třeba, jdou zlehka zatlačit do měkké půdy.
Nepříznivá předpověď počasí přichází s náhradním plánem dne
Dnešní den využíváme pro odpočinek, doplnění energie, dopisování poznámek a rozvržení sil do dalších etap. Již v průběhu dopoledních hodin využíváme sluneční paprsky a snažíme se usušit veškeré vlhké a mokré oblečení, které jsme z předchozího dne měli. Ten pocit, kdy můžeme ulevit nohám od sevření v pohorkách, je k nezaplacení. Z předchozího dne, kdy jsme se neustále “brodili” v potůčkách vody, je tato možnost velmi přínosná. Nedovedeme si představit, jak bychom šli další dny v mokrých pohorkách.
Slunce, horko, ale i déšť a bouřky, počasí jak na houpačce
Počasí se rozhodlo pro neustálé střídání nálad, kdy chvilku svítí slunce, posléze přijde mráček i chladný vítr. Dopoledne je jak v začarovaném kruhu, neustálé svlékáme a oblékáme horní vrstvu a s karimatkou se neustále přemisťujeme za slunečními paprsky. Předpověď nezklamala a naplňuje se přesně podle předpovědi. Na protějším obzoru, kam jsme měli tento den vyrazit, se objevují hustá šedá mračna s občasnými záblesky. Naším směrem přichází vzdouvající poryv větru s mírným deštěm a to je znamení jít se schovat.
Nabízí se nám možnost schovat se pod přístřešek ve společných prostorách a přečkat tak špatné počasí. Rozhodně lepší varianta, než se krčit na malém prostoru ve stanu. Současně je ideální čas na uvaření oběda, a proto se rozhodujeme uvařit a současně i umýt všechno zabalené nádobí. Boty, karimatky i oblečení z provizorní prádelní šňůry je sklizené, schované v nepromokavých vacích a nám nezbývá než vzít nádobí a vařič s potravinami a vyrazit připravit jídlo. A tak míříme do společných prostor na rýžovou, čokoládovou kaši. To jsme si opět pochutnali, my se snad nepoučíme! Rýžová kaše zalitá o malinko více a již nám to připomíná polévku bez chuti. Bezva, to je zase mňamka!
Již po pár minutách, kdy sedíme pod střechou na dřevěné lavici, spatřujeme sluneční paprsky. Jak rychle přeháňka dorazila, tak opět zmizela. Z asfaltové silnice se začíná vypařovat vlhký vzduch a oblohu projasňují sluneční paprsky, které se na obloze drží po zbytek dne. Naše rozhodnutí bylo správné, potkat bouřku v horách si dobrovolně nepřejeme. I přesto, že se bouřka přehnala během pár desítek minut, tak přišla z nejvyšších hor, kde bychom jistě v tuto dobu byli.
„Sváteční den“ je možné pojmout všemi možnými způsoby
A jak vypadá náš čas po zbytek dne?
Již v průběhu předchozích dní jsme se společně shodli, že tento den bude “sváteční”. Představte si například takovou neděli, kdy někdo říká: „Dnes se nedělá a odpočívá“, druzí zastávají názor „Nestíhám přes týden, tak dnes je ten správný čas“. Správný čas, co si pod tím představit? Z našeho pohledu je to zcela jednoznačné. Odpočinek, protažení či zpříjemnění dne jinak, než neustálým chozením od samého rána. A tak si dopřáváme lepší jídlo, které si vychutnáme bez zbytečného pobíhání a organizování věcí či stavění stanu po každém ukončeném dni. Zároveň se nemusíme choulit v malém prostoru stanu, a to hodnotíme jako nejpřínosnější.
Dnes servírujeme námi oblíbené Adventure menu ve formě špaget a rizota s chřestem a brokolicí, ke kterému jsme pořídili ledový čaj z místního obchodu. A jak hodnotíme uplynulý čas strávený v kempu Palafavera? I přesto, že se nacházíme v zázemí, stačí nám ke spokojenosti opravdu málo. Volíme samozřejmě tu nejlepší variantu, která se nám oběma zamlouvá. Natáhnout se na karimatku, uvařit si výborné jídlo, odpočívat a povídat si dlouho do noci, dokud jeden z nás neodpadne. Pak již nastává naprosté ticho, kdy již slyšíme jen šumění zdejšího lesa a vzdálené hučení tekoucího potoka.
